VÝVOJ  A VZNIK  EKONOMICKÝCH  TEORIÍ

Členění ekonomických teorií :

1. MERKANTILISMUS

2. FYSIOKRATÉ

3. KLASICKÁ EKONOMIE ANGLICKÁ

4. UTOPICKÝ SOCIALISMUS A MARXISMUS

5. TEORIE MEZNÍHO UŽITKU A TRŽNÍ ROVNOVÁHY

6. RAKOUSKÁ ŠKOLA

7. MATEMATICKÁ ŠKOLA

8. NEOKLASICKÁ ŠKOLA – ANGLOAMERICKÁ ŠKOLA

9. KEYNESIÁNSKÁ MAKROEKONOMIE

10. MONATARISMUS

11. INTITUCIALISMUS

MERKANTILISMUS - jedná se o první ucelenou ekonomickou teorii . Vznikla v 15 . – 17. století.Zabýval se podstatou bohatství a stanovil tyto základní premisy :

• ztotožnil bohatství se zlatem

• zdůraznil úlohu obchodu , zejména zahraničního , vždy dát přednost prodeji před nákupem , tzn . vývozu před dovozem

• ztotožnil peníze s kapitálem , protože peníze používané v obchodě přináší zisk

 Merkantilismus prodělal dvě vývojové etapy :

 a)     raný merkantilismus , který prosazoval absolutní zákaz vývozu drahých kovů,klade důraz na aktivní peněžní bilanci

b)    rozvinutý merkantilismus – požaduje zajistit příliv zlata do země nikoliv na základě zákazu jeho vývozu , ale na základě aktivní obchodní bilance, prosazuje volný obchod , zákaz vývozu surovin , zákaz dovozu luxusního zboží .

 FYSIOKRATÉ – se objevili v polovině 18 . století ve Francii , jako reakce na merkantilismus a colbertismus .Dokazuje , že bohatství společnosti se netvoří v obchodě , ale ve výrobě , přičemž výrobu ztotožňuje se zemědělstvím .Průmysl , tedy řemeslo , manufaktury ,považuje stejně jako obchod za neproduktivní . Společnost dělí na třídy : produktivní , vlastníků a sterilní .Razili požadavek volné soutěže , hospodářské svobody , soukromého vlastnictví , nezasahování státu do ekonomiky .Heslo : nepřekážejte a nevměšujte se .

KLASICKÁ EKONOMIE ANGLICKÁ – objevila se od poloviny 17 . století do druhé třetiny 19. století v Anglii a Francii . Zabývala se především makroekomonií a prosazovala hospodářský liberalismus tedy , nezasahováním ze strany státu .Hlavními představiteli byli , Adam Smith a David  Ricardo . Byl zde poprvé použit pojem neviditelné ruky trhu .

Adam SMITH –   angličan 1723 – 1790 ,zabýval se původem národů , vznikající kapitalistická společnost je pro něj přirozeným řádem , který umožňuje lidem přirozené chování . Patří k tomu i sebeláska  a egoismus , soucit a sympatie , touha po svobodě , smysl pro vlastnictví , návyk k práci , ke směně .Zdrojem bohatství je podle něj práce.Smith je důsledným zastáncem liberalismu , tedy toho ,že stát nemá vůbec ekonomicky zasahovat. Neviditelná ruka trhu.

David RICARDO -  francouz  1772 – 1823 , napsal základní dílo zásady politické ekonomie a zdanění , jedná se o ekonoma průmyslové revoluce , továrního kapitalismu . Spolu se Smithem sdílí názory na volnou soutěž , jako na řád , který umožní dosažení zisku a sladění egoistických požadavků jednotlivce se zájmy celé společnosti .

UTOPICKÝ SOCIALISMUS A MARXISMUS – tyto směry byly reakcí na negativní dopady rozvíjejícího se kapitalismu na průmyslové dělnictvo , zneužívání levné práce dětí a dalších vážných sociálních jevů . Utopičtí socialisté očekávali přeměnu společnosti „shora“ díky osvícené vládě mocných a bohatých .Na tyto myšlenky navázal K . Marx s teorií nadhodnoty vytvářenou dělnickou třídou , kterou si bez zásluh přivlastňují vykořisťovatelé = vlastníci kapitálu a pozemkoví vlastníci . Od Marxovy ekonomické teorie byl kousek k politické teorii revolučního dělnického hnutí V. I. Lenina , které výrazně ovlivnilo dějiny dvacátého století . Dalšími představiteli  utopického socialismu byli : R. Owen , Saint – Simon .

TEORIE MEZNÍHO UŽITKU  - jedná se o nový proud v ekonomické teorii v poslední třetině 19. století . Její typické rysy :

-         vyvozování hodnoty zboží z užitečnosti – tzv. teorie mezního užitku

-         položení těžiště do zkoumání tržní rovnováhy

-         pronikání matematiky do ekonomiky

Základ této teorie položil H. H. Gossen 1810 – 1858 ,svými dvěma zákony :

-         první zákon : užitečnost týchž statků po sobě spotřebovaných stále klesá až k bodu plného nasycení spotřeby , po překročení této hranice se slast mění ve strast a celková užitečnost klesá

-         druhý zákon : při současné spotřebě více statků hledá člověk takovou kombinaci spotřeby , která mu přinese maximální užitek. Tohoto maxima je dosaženo tehdy , když mezní užitečnost jednotlivých komponentů spotřeby se rovnají. Každý člověk prý řídí své ekonomické jednání tak , aby dosáhl maxima slasti při minimu strasti – hedonistický přístup.

MATEMATICKÁ ŠKOLA – je spojena se jmény S. Jevona 1835 – 1882 , L. Walras 1834 –1910 .Je charakterizována důsledným využitím matematiky jako metody ekonomického zkoumání, rozvinutím matematické teorie tržní rovnováhy . Oběma jde o čistou matematickou metodu , tj. o obecnou algebraickou formulaci kvantitativních vztahů nestarajících se o to , zda lze zjistit konkrétní veličiny z ekonomického hlediska .

NEOKLASICKÁ ŠKOLA – se objevila koncem 19 . století a trvala až do 30 . let 20. století. I ona se zaměřila na mikrosféru, snažila se o matematizaci ekonomických věd , přinesla teorii mezní produktivity a mezních nákladů , teorii celkové rovnováhy . Významní představitelé byli . A. Marshall  - Angli, V. Pareto , J.B. Clark - USA, L, Walras .Navazují na matematickou školu , na klasickou anglickou školu a proto jsou nazýváni neoklasiky. Jádrem jejich teorie je tržní rovnováha a teorie mezního užitku . Nejdůležitější problém spatřují v rovnováze mezi nabídkou a poptávkou . Prosazují volnou soutěž , volnou konkurenci , staví se proti monopolům. Clark obohacuje tuto teorii „hospodářským třením „ – frikcí. Marshall ji obohacuje teorií pružnosti nabídky. Oba definují výrobu , která určuje nabídku a vychází z teorie tří faktorů : půda , práce a kapitál.

KEYNESIÁNSKÁ MAKROEKONOMIKA- je typická pro 30. Léta 20 . století,vytvořil ji britský ekonom J.M.Keynes , který se pokusil  vysvětlit ekonomickou aktivitu na makroekonomické bázi.Shledal kapitalistickou ekonomiku vnitřně nestabilní , opíral se o přirozený vývoj fungování tržních sil , prosazoval nižší než plnou zaměstnanost , vytvořil teorii efektivní poptávky , zdůrazňoval úlohu investičních výdajů, klade důraz na automatické tržní mechanizmy . Zabývá se úlohou státu v ekonomice  a hospodářskou politikou . Z této doby pochází dílo Obecná teorie zaměstnanosti , úroku a peněz z roku 1936 , kde se teoreticky zdůvodňuje potřeba aktivního působení státu na straně poptávky , snižování nezaměstnanosti a mírnění dopadů hospodářských krizí

MONETARISMUS  - je typický pro 50 . a následující léta 20. Století , tato teorie je určitým protipólem keynesiánských zásahů do ekonomiky. Klade důraz na samoregulační funkce peněz v ekonomice . Jde o soudobou neoklasickou ekonomii .Hlavním představitelem M.Friedman.

Keynesiánská a monetaristická koncepce představují dva hlavní proudy v soudobé ekonomické teorii.

INSTITUCIONALISMUS – jedná se o teoretickou koncepci , formuluje vlastní přístupy , představitelem je americký ekonom Thorstein Veblen. Tento směr klade důraz na existenci institucí v hospodářském životě .Dává přednost induktivním metodám.Později kladl důraz na cyklický vývoj na stanovení administrativních cen.

VÝZNAMNÍ  NAŠI  A  SVĚTOVÍ  EKONOMOVÉ

František Ladislav Chleborád – první významný český ekonom , počátek 19. Století , byl

vlastencem , kterému šlo o povznesení národa , hlavně dělnictva , byl průkopníkem při uvádění ekonomických znalostí do širšího společenského povědomí .Na poli ekonomické osvěty byl buditelem. Prosazoval dělnické spolky , lepší pracovní podmínky dělníků , v Praze založil spolek Oul – spotřební družstvo pro dělníky , stal se jeho předsedou , založil banku Slavie  - pojištění dělníků pro stáří a nemoc . Napsal spis Boj o majetek , Soustava národního hospodářství .

Albín Bráf – byl prvním , kdo na pražské univerzitě v roce 1882 přednášel česky . Nebyla propracována česká ekonomická terminologie , podílel se na založení České akademie věd a umění ,Zemské banky království českého , Zemského fondu . Společně s Josefem Hlávkou založili Národohospodářský ústav při České akademii věd . Zpracoval první ucelené ekonomické  vědecké dílo , vypracoval první metodické postupy , zabýval se funkcí státu , prosazoval svobodu soutěže , ale odmítal bezbřehý liberalismus , odmítal také všechny socialistické směry .

ALOIS RAŠÍN -  vstoupil do dějin českého ekonomického myšlení jako politik a ekonom , který dokázal základní teoretické poznání  prakticky realizovat . Jako mladý se zapojil aktivně do vlasteneckého protirakouského hnutí .Narodil se 1867 a zemřel 1923 . Původním povoláním byl právník .Byl významným českým politikem a národohospodářem.Roku 1883 byl v procesu s Omladinou odsouzen ke dvěma letům vězení . Od roku 1922 byl ministrem financí Československé republiky a stal se mezinárodně známým tvůrcem československé měny a jajího oddělení od rakousko – uherské měny , tzv . „kolkováním „ , které umožnilo vytvoření stabilní koruny .Zemřel po atentátu , který na něj spáchal 5.1. 1923 Josef Šoupal .

Mezi přední světové ekonomy zajisté patří jména jako :

Aftalion Albert –  1874 –1956 francouzský ekonom , profesor na Lilleské univerzitě , prokazoval na statistických údajích cyklický vývoj , výroby .

Akvinský Tomáš –  1225 – 1274 italský středověký učenec , představitel katolické scholastiky , na jeho ekonomické názory měl silný vliv Aristotelés ,vytvořil koncepci spravedlivé ceny ,ktérá vyjadřovala etické názory katolické církve , zaujímal negativní postoj k obchodu , považoval jej za nutné zlo a zajména odsuzoval lichvu .

Allais Maurice Felix Charles –   1911  francouzský ekonom , nositel Nobelovy ceny za ekonomii   v roce 1988 ,rozpracoval teoretické základy teorie celkové rovnováhy a ekonomie blahobytu ,podal přesnou matematickou formulaci tržní rovnováhy a efektivnosti .

Arrow Kenneth John – 1921 , americký ekonom , nositel Nobelovy ceny v roce 1972 za formulaci matematických podmínek umožňujících nalezení jediného řešení systému celkové ekonomické rovnováhy , stanovil podmínky nejistoty , ekonomii blahobytu ,teorii růstu .

Becker Garry – 1930 , americký liberální ekonom , profesor ekonomie a sociologie na Chicagské univerzitě , nositel Nobelovy ceny v roce 1992 za aplikaci modelu racionální volby na růst obyvatelstva , na úlohu rodiny ve společnosti ,na význam vzdělání , na zločinnost  a na diskriminaci. Významně přispěl k rozvoji teorie lidského kapitálu ,zobecnil novou ekonomickou rodinu , poskytuje standardní ekonomický výklad manželství .

Friedman Milton – 1912 , americký ekonom, profesor na Chicagské univerzitě, zakladatel monetarismu .V roce 1976 se stal nositelem Nobelovy ceny za ekonomii za přínos k analýze spotřeby ,k peněžní historii ,rozpracoval teorii lidského kapitálu ,jeho východiském je představa o samoregulační rovnováze tržní ekonomiky ,státní zásahy považuje za zdroj šoků ,kriticky se stavěl ke keynesiánské teorii , vytvořil koncepci přirozené míry nezaměstnanosti .

Gossen Herman Heinrich – pruský úředník , 1810 –1858 ,předchůdce neoklasické ekonomie.Formuloval principy teorie mezního užitku.

Karel Marx – 1818 –1883 , německý filozof , sociolog , historik a ekonom, který strávil díky svým politickým názorům většinu života v exilu . Od roku 1849 žil v Anglii.Ve spolupráci s Bedřichem Engelsem vybudovali historický a dialektický materialismus.Základem jsou vlastnické vztahy, sociální revoluce,vývoj společnosti dle Marxe – otrokářství , feudalismus , kapitalismus , komunismus .Napsal knihu KAPITÁL.

Platón – 427 –347  - před Kristem, řecký filozof , vytvořil uspořádání společnosti s komunistickými prvky – tak měli žít filozofové, kteří neměli mít žádný majetek.

Ricardo David – 1772 – 1823 , anglický  ekonom , představitel klasické politické ekonomie , úspěšný burzovní spekulant a spoluzakladatel londýnského Klubu politické ekonomie .Navázal na dílo A. Smithe , jeho pojetí předmětu a metody politické ekonomie  převažovalo ve Velké británii po celé  19. Století . Snažil se vysvětlit cenovou tvorbu i rozdělování na bázi pracovní teorie hodnoty.Známý je zejména svou teorií pozemkové renty.

Samuelson Paul Anthony – 1915 , americký ekonom , profesor na Massachusetts Institute . V roce 1970 se stal nositelem Nobelovy ceny za ekonomii za přínos k teoretické a metodologické úrovni ekonomické teorie . Rozpracoval matematické nástroje ekonomické analýzy, teorii ekonomického růstu , teorii chování spotřebitele , teorii  hospodářského cyklu .

Smith Adam  - 1723 –1790 , skotský filozof , ekonom, profesor morální filozofie na Glasgowské univerzitě .Vytvořil první systematické pojednání o politické ekonomii . Hluboce věřil v přirozený řád ,který podle něho existuje v přírodě , ale i  ve společnosti .Politickou ekonomii se snažil vybudovat podle vzoru Newtonovy mechaniky.Zabýval se zdroji společenského bohatství , které vymezil jako produktivní práci a její  produktivitu .Byl přesvědčen , že kapitalistická konkurence zabezpečuje nejefektivnější využívání existujících výrobních možností .Svou koncepcí „neviditelné ruky trhu „ se snažil vysvětlit , že  zákony působící v rámci tržního mechanismu , v podmínkách, kdy jednotlivci sledují své vlastní zájmy a trh má konkurenční povahu  , zajišťují nejefektivnější využívání ekonomických zdrojů. Smith byl ostrým kritikem merkantilismu a důsledným obhájcem liberalismu .

Thuen Johann Heinrich – 1783 – 1850 , německý ekonom , odborník na zemědělskou problematiku, mecklenburský velkostatkář ,byl průkopníkem prostorové ekonomie , analyzoval prostorové rozmístění zemědělské výroby , ukázal optimální rozmístění pledin a ohledem na vzdálenost trhu , navázal na Ricardovu teorii renty , aplikoval zákon klesajících výnosů , dospěl k teorii mezd .

Ve výčtu našich předních a světových ekonomů bych bezesporu mohla dále pokračovat , nebyla zde zmíněna jména T. Bati , H. Forda  a mnoha dalších osobností , která jste jistě již někde slyšeli . Ve výše uvedeném jsou zmíněna jména těch , kteří v naší a ve světové ekonomii něco znamenala . K T. Baťovi a H. Fordovi se dostaneme v jiné části ekonomiie nebo v samostatném  vyučovacím předmětu marketing . Zatím Vám přeji hodně sil na zvládnutí  těchto osobností!!!

ZÁKLADNÍ  EKONOMICKÉ  POJMY

-         každý z nás přistupuje k potřebám podle jiných proporcí a důležitosti , málokterému je dopřáno uspokojit všechny potřeby

-         pro praktické využití v hospodaření vytvořil Abraham Maslow teorii motivace, ve které  rozdělil potřeby do pyramidy , potřeby rozdělil podle váhy , kterou mají pro člověka :

                                           SEBEREALIZACE                                      rozvoj talentu,osobnosti

                                       USPOKOJENÍ Z PRÁCE                                radost z práce, uznání

                                 S O C I Á L N  Í     P O T Ř E B Y                        láska,přátelství,sounáležit

                           J          I           S            T          O        T        A            zaměstnání , zabezpečení

                     B  I  O  L  O  G  I  C  K  É            P  O   T  Ř  E   B   Y     jídlo,pití,spánek,oblečení

-         stupně pyramidy stoupají od nižších k vyšším potřebám

-         potřeby mohou být rozmanité,uspokojením jedné potřeby vzniká potřeba další

Členění potřeb :

                             a) hmotné ( potřeba jíst,bydlet,oblékat se , auto,dům,šperky ….)

                             b)nehmotné (přátelství,svoboda,kultura, hudba, vzdělání , sport …)

                             a)zbytné

                             b)nezbytné

      toto členění je ošidné, protože nikdo není schopen určit ,co je pro konkrétního  člověka postradatelné a bez čeho se neobejde

                             a)individuální

                             b)kolektivní,sociální

                             a)budoucí

                             b)současné

                                                                   DRUHY POTŘEB

podle naléhavosti jejich uspokojení                                                 podle toho ,koho se týkají

existenční               kulturní           luxusní                                       individuální         kolektivní

  jídlo                        vzdělání            šperky                                         boty                       pitná voda

  pití                           zábava              Porsche                                       maturita                osvětlení

  oblečení                  disco                  vila                                             parcela stav.          čistota ulic

STATKY           potřeby jsou uspokojovány statky a službami

             jedná se zpravidla o výrobky, produkty,služby , pomocí kterých uspokojujeme pořeby

Členění  :          a) hmotné (jídlo,byt,oblečení)

b)nehmotné(vlastnosti,dovednosti,znalosti,duševní výtvory člověka)

                             c)volné(voda,vzduch,světlo)

                             d)ekonomické člověk si ho musí vyrobit

                             e)spotřební ( které slouží k bezprostřední spotřebě,potraviny,uhlí,mixer pro dom.

                              f)kapitálové (které slouží další spotřebě,látka , příze,stroj,uhlí k výr.elektřiny)

                              g)nemovitý jsou pozemky a budovy,vše co je spojeno pevným základem se zemí

                              h)movité je vše ostatní mimo nemovitostí – auto,šperky,stroje…

                                                      KONZUMAČNÍ

                        SPOTŘEBNÍ

STATKY                                       KONZUMNÍ        

                        KAPITÁLOVÉ      PROVOZNÍ

                                                                                     MOVITÉ  A NEMOVITÉ

                                                       INVESTIČNÍ

SLUŽBY – jsou činnosti , které uspokojují lidské potřeby ,        jedná se o užitečné činnosti

Členění :  a) služby věcné –jako oprava obuvi,vymalování bytu

                 b)služby osobní – působící přímo na naši osobu,léčba,úprava účesu

SPOTŘEBA  - samotný proces uspokojení potřeby se nazývá spotřeba

-         jedná se o užití statků a služeb

-         dělíme ji podle toho , k čemu se vytvořených statků užívá ,tj.,kde je spotřebováváme : 

a) spotřeba obyvatelstva – domácnosti – chléb,učebnice

  b)spotřeba organizací – podniky – látka, uhlí ,materiál

-         nebo podle toho , jak dlouho nám některé věci slouží , zda opakovaně nebo se spotřebují najednou :

a)spotřeba postupná – jde-li o opakované užití věci

b)spotřeba jednorázová – jde-li o jednorázové užití

ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ   - je charakterizována stupněm uspokojení potřeb obyvatelstva a úrovní podmínek za nichž jsou tyto potřeby uspokojovány.Zahrnuje :

-         objem nakoupených statků a služeb obyvatelstvem

-         objem veřejných statků a služeb sloužících obyvatelstvu

-         úroveň sociálního zabezpečení,délku pracovní doby,kvalitu životního prostředí

Životní úroveň je v různých zemích různá a stále se mění. Z historického pohledu lze tvrdit, že životní úroveň stoupá,protože dnešní produkce statků a služeb je vyšší oproti minulosti.

Na životní úroveň má vliv : -  peněžní příjem obyvatelstva

             -         ceny statků a služeb 

Platí obecná zásada : Čím vyšší je výkonnost národního hospodářství , tím je vyšší životní úroveň.

Ukazatelem životní úrovně je :   a)      nominální mzda

b)      reálná mzda

Nominální mzda – je určitý počet peněžních jednotek , které dostáváme za vykonanou práci.

Reálná mzda – je odrazem nominální mzdy , co si za nominální mzdu můžeme pořídit , je dána kupní silou nominální mzdy .

Co se stane v případě zvýšení nominální mzdy ?  Pozor na inflaci a nárůst cen statků a služeb .

Př.Průměrná nominální mzda pracovníka byla v roce 1998  6 500 Kč, v roce 1999 se zvýšila na

     7 200 Kč.Průměrný index cen spotřebního koše se zvýšil o 25%.Posuďte,zda se reálná mzda    pracovníka snížila , či zvýšila !

                100% …………..  6 500 Kč

                   x:100 = 7 200 : 6 500

                6 500 x =  7 200 . 100

                          x =   720 000 : 6 500

                          x =    110,7 %

Nominální mzda se zvýšila o 10,7 %, což ještě neznamená nárůst reálné mzdy,která se musí posuzovat vzhledem k  nárůstu inflace, tedy k indexu cen spotřebitelského koše.Ten vzrostl o 25 % z toho plyne , že cenový nárůst byl v porovnání s nárůstem nominální mzdy o 25 % - 10,7 % = =14,3% , to znamená , že se reálná mzda snížil.

HOSPODÁŘSKÝ PROCES  -je tvořen souhrnem výroby, rozdělování,směny a spotřeby.

VÝROBA – převážnou část statků je třeba vyrobit

-         výroba je činnost , při které člověk přetváří přírodu ve statky

-         výrobu může provádět jednotlivec nebo výrobní firmy

-         k výrobě jsou třeba 3 výrobní faktory – činitele výroby :

-         práci

-         přírodní zdroje

-         kapitál

-         PRÁCE – je cílevědomá lidská činnost vytvářející statky a služby

-         PRACOVNÍ SÍLA – je  souhrn fyzických a duševních schopností člověka konat práci , práce je vzácný výrobní zdroj , né každý může pracovat

-         Cena pracovní síly na trhu práce je nazývání  MZDOU

                           PŘÍRODNÍ ZDROJE – jedná se především o půdu, nerostné bohatství

                            KAPITÁL – jako výrobní faktor je složitý , dělí se na : peněžní , reálný a zápůjční ,bude probráno později

ROZDÉLOVÁNÍ – je vytvoření podílů jednotlivců a kolektivů na celospolečenské výrobě

-         v tržní ekonomice se rozdělování provádí na základě nabídky a poptávky

-         jeden z nástrojů rozdělování je mzda

SMĚNA – nebo – li oběh zahrnuje všechny činnosti , které se uskuteční po ukončení výroby až do předání výrobků spotřebiteli , tzn. Doprava, skladování ,evidence,prodej …

Hospodářský proces se neustále opakuje – REPRODUKUJE

REPRODUKCE -  jedná se o opakovaný proces , používaný např.ve výrobě :

-         reprodukce může být :

-         prostá – objem výroby se nemění

-         zúžená – dochází k poklesu objemu průmyslové výroby

-         rozšířená – rozšiřuje se výroba

Reprodukce hospodářského procesu se dá znázornit na křivce vývoje národního hospodářství , kterou charakterizují následující etapy :

                        -    dno   - sedlo

-         expanze , konjunktura

-         vrchol , stagnace

-         recese , úpadek

KAPITÁL  - jedná se o finanční prostředky ( akumulované úspory) sloužící k nabytí majetku

-         jsou to úspory přeměněné v investice

-         kapitál jako výrobní faktor je zdroj pro pořízení hmotných statků

-         kapitál je předmětem obchodu na kapitálovém trhu

-         cenou kapitálu je úrok

-         kapitál jsou takové peníze , které nám v budoucnu přinesou více peněz

Formy kapitálu :

a)      reálný kapitál – jedná se o kapitálové statky tedy : prostředky  + práce+příroda

                                abychom něco vyrobili

     dělí se na :   produktivní – z něho se vyrábí :

a)      oběžní – prkna , barva , nedodělaný výrobek

b)      fixní -  kladívko , pila

                                                   oběhový  - jedná se již o hotový výrobek

                               - prodáme –li  reálný kapitál , stává se peněžním

b) peněžní kapitál – jedná se o peníze                                                                                                -        ne všechny peníze jsou peněžním kapitálem !!!

-         jedná se o peníze , které jsou vkládány  do podnikatelské činnosti

-         peněžní prostředky , které se používají na nákup reálného kapitálu

                         c)  fiktivní kapitál  - jedná se o kapitál vkládaný do nákupu cenných papírů  

-         např. obligace , akcie, portfolio, šeky,

-         výše ovšem nezávisí na vlastní podnikatelské činnosti , protože s ním hospodaří jiná společnost

Kapitál můžeme dělit také z hlediska obsahu jeho působení  :

1.      kapitál průmyslový – kapitál , který působí ve sféře průmyslu a jeho konkrétní realizací je zisk

2.      kapitál obchodní -   jeho  realizací je obchodní zisk , vzniká při obchodování

3.      kapitál zápůjční -  jeho konkrétní realizací je úrok

PENÍZE  -  jsou zbožím

-         jsou všeobecným ekvivalentem pro veškeré zboží a služby

-         ztělesňují lidskou práci

-         vyjadřují výrobní vztah mezi výrobci zboží

STRUKTURA NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ –

-         národní hospodářství členíme na sektory :

a)      primární – prvovýroba , obdělávání půdy, zemědělství , lesy, těžba

b)      sekundární – zpracovatelský průmysl, stavebnictví, výroba hmotných statků

c)      terciální – služby, doprava, spoje, obchod , výzkum , škola , kultura, zdravotnictví …

DĚLBA PRÁCE  - rozdělení pracovních činností mezi jednotlivce a skupiny lidí

-         může být, podniková, mezipodniková, národní , mezinárodní …

KOOPERACE – spolupráce při vytváření statků a služeb

SPECIALIZACE – zaměření jednotlivců či skupin na určitou práci

NEZAMĚSTNANOST – je stav , kdy nabídka pracovních příležitostí je menší než poptávka po pracovních příležitostech , platí to i opačně

-         nezaměstnaný je člověk, který je evidován na úřadu práce , aktivně shání práci, chtěl by pracovat , ale z důvodů velké nezaměstnanosti se mu práci nedaří nalézt

TYPY NEZAMĚSTNANOSTI :

-         přirozená, dobrovolná – počet nezaměstnaných je menší než počet volných pracovních míst

-         nedobrovolná – počet nezaměstnaných je absolutně větší než počet volných pracovních míst

-         frikční – vzniká v důsledku špatné informovanosti nezaměstnaných a volných pracovních místech

-         strukturální – profesní struktura nabídky pracovních sil je různá od poptávky

-         nezaměstnanost by se měla řešit – rekvalifikací , podpůrnými prostředky státu

VLASTNICTVÍ – je právo jednotlivce , či skupiny užívat , držet ve své moci své statky a vyžadovat je od toho kdo je neprávem zadržuje

-         vlastnictví může být , státní, soukromé , osobní , obcí a měst – municipální ,

-         politických stran ……

UŽITEČNOST – je vhodnost předmětu k nějaké chtěné činnosti

TRH – je společenské uspořádání směny zboží

-         je místo , kde se setkává nabídka s poptávkou

-         může být : místní, funkční , zboží, práce, finanční , cenných papírů, komoditní .

NABÍDKA – je množství statků a služeb ,které jsou ochotni prodávající nabídnout za určitou cenu

POPTÁVKA – je množství statků a služeb , které jsou kupující ochotni koupit za určitou cenu

MZDA – je cenou práce , důchod,za který si lidé nakupují potřebné statky a služby

-         finanční ohodnocení za vykonanou práci

ÚROK- cena půjčených peněz, je to cena za to , že někdo dočasně používá peníze banky ….

FUNKCE TRHU -  přenášejí informace – prostřednictvím cen

-         stimulující – podněcují ekonomické činnosti

-         rozdělují důchody

FINANČNÍ TRH  - zprostředkuje za úplatu přesuny peněžních prostředků

                              Člení se na : peněžní a kapitálový

CENA – vzniká vzájemným působením prodávajících a kupujících

-         cena je informace o nákladech